Psychologie barev v zákaznické zkušenosti

Barva je vizuální vjem. Spoluutváří první dojem, rozhoduje, co se komu líbí a co ne. Podílí se na vnímání značky i na tom, jak na zákazníka působí firemní rozhraní jako chat nebo web. Barvami může e-shop ovlivňovat emoce a přimět zákazníka k akci. Jak si pohrát s barvami, aby zlepšily interakci přímo na zákaznické péči? Jak uplatnit barvy ve strategii CX a jak volbou barev podpořit branding na podpoře?

Jak dobře poznáte barvy? Odlišíte od sebe blízké odstíny? Na konci článku vás čeká zajímavý test!

TL;DR – Barvy mají zásadní vliv na emoce a chování zákazníka.

Správně zvolená barevnost v chatu, e-mailu nebo rozhraní zákaznické péče může zklidnit, povzbudit nebo zvýšit důvěru, zatímco špatné barvy zákazníka stresují a zhoršují orientaci. V článku najdete přehled významů jednotlivých barev, pravidla pro kontrast a kombinace, rozdíly mezi RGB a CMYK i konkrétní tipy, jak barvy využít napříč všemi kanály podpory. Nechybí ani praktický test vnímání odstínů.

Základy psychologie barev

Psychologie barev je interdisciplinární rámec, který kombinuje kognitivní psychologii, neurovědu a sociální komunikaci. Zkoumá, jak se barvy propisují do lidských pocitů, jak formují lidské myšlení, vztahy i rozhodnutí.

Pocity, které barvy vyvolávají dopadem na sítnici, jsou kulturně i biologicky podmíněné. Nemění se už dlouhá staletí, a přestože známe odlišnosti ve vnímání barev různými kulturami, v obchodě můžeme vsadit na trvalé společné prvky. Znalost zákonitostí pro aplikaci barev umožňuje dosahovat lepších výsledků v marketingu, zážitkových procesech, komunikaci i všude tam, kde je ve středu dění člověk. Proto psychologie barev pomáhá i na zákaznické péči. Součástí psychologie barev je teorie barev. Studuje, jak kombinace barev modifikují naše vnímání, a vytváří systémy barev vhodných pro dosažení konkrétního efektu.

Barvy a jejich vliv na zákazníka

Barva je nástroj, který ovlivňuje mysl i tělo člověka. Mění reakci zákazníka na různá místa i předměty. Umět rozeznat vliv barev znamená lépe pracovat se zákazníkem a vytvářet dobře přizpůsobené návrhy a interakce.

Psychologie barev: jak barva působí na lidskou mysl

Červená

Červená je barvou energie, pohybu, aktivity a silné emoce. Zvyšuje tep, krevní tlak i chuť k jídlu a může přispívat i ke zvýšení sebevědomí. Je spojována s vášní, smyslností, láskou nebo naléhavostí, představuje také nebezpečí nebo agresi.
Praktické využití na zákaznické péči: V chatu s klientem červená podtrhuje urgenci.

Oranžová

Oranžová je barvou kreativity. Je to oblíbená barva pro upoutání pozornosti. Odkazuje na spiritualitu, otevřenost, sdílení a nadšení.
Praktické využití na zákaznické péči: Oranžová barva CTA může zvýšit šanci kliknutí na clickbait.

Žlutá

Žlutá je barvou optimismu, veselí a upoutání. Používá se jako hlavní barva při zvýraznění, reprezentuje hřejivost, léto, slunce a pozitivní aspekty života. Umí povzbudit a reprezentuje mezilidskou komunikaci.
Praktické využití na zákaznické péči: Žlutá ikona upozornění urychluje reakci na novou zprávu.

Fialová

Fialová je barva smutku, melancholie, je oblíbenou barvou žen. Znamená také luxus a prémiovost spojenou s elegancí.
Praktické využití na zákaznické péči: Fialové pozadí zvyšuje dojem exkluzivity.

Modrá

Modrá je královská barva plná stability, klidu a míru. Uklidňuje, poukazuje na zralost a vyváženost, spolehlivost i profesionalitu. Světlejší odstíny modré podporují vzdušnost a lehkost a představují něhu.
Praktické využití na zákaznické péči: Tmavě modré rozhraní aplikací podporuje důvěryhodnost značky.

Zelená

Zelená je barvou přírody. Provázela člověka po celou dobu jeho historie, její uklidňující vliv je proto v mozku člověka silně zakořeněn. V marketingu navozuje zdraví a vitalitu, je vhodná všude, kde je potřeba zdůraznit harmonii.
Praktické využití na zákaznické péči: Zelený status „online“ navozuje pocit dostupnosti a vstřícnosti.

Růžová

Růžová je barvou sladkosti, nevinnosti, ale také dětinskosti a naivity. Lze ji použít všude tam, kde má podpořit hravost nebo romantiku, v souvislosti s potravinami může zvýšit chuť k jídlu.
Praktické využití na zákaznické péči: Růžová v tlačítku nebo pop-upu se speciální nabídkou vyvolá zájem o produkt u žen nebo mladší generace.

Hnědá

Hnědá vyjadřuje teplo a pohodlí. Představuje senioritu, domáckost, útulnost, ale i eleganci propojenou s přírodním vyzněním.
Praktické využití na zákaznické péči: Hnědé záhlaví působí příjemně.

Černá

Černá je nejnáročnější barvou barevného spektra, práce s ní je vyhrazena profesionálům. Kdo to s černou umí, může s její pomocí prohloubit dojem elegance, moci a síly, v opačném případě může ale vyvolávat negativní pocity strachu, zla nebo nudné formálnosti.
Praktické využití na zákaznické péči: Černá jako barva pozadí v doplňkových oknech působí seriózně a profesionálně.

Bílá

Bílá je barvou nevinnosti a čistoty. Představuje nové začátky, ale také prázdnotu nebo sterilitu. Navozuje pocit jednoduchosti a je kontrastní barvou k tmavým barvám. 
Praktické využití na zákaznické péči: Bílý prostor ve formulářích zvyšuje přehlednost a čitelnost.

Duha

Duha se skládá ze sedmi barev. Symbolizuje rozmanitost a naději, ale také nereálnost, fantazii nebo fantaskní představy. Sloučení studených a teplých barev evokuje hravost, očekávání i radost.
Praktické využití na zákaznické péči: Střídmě využitá duha v grafice zvyšuje přátelské vnímání chatu nebo rozhraní.

Studené a teplé barvy

Psychologie barev rozděluje barvy na studené a teplé.

Studené barvy – zelená, modrá a fialová
Působí chladně. Jsou vhodné všude, kde je nutné pocitově ochlazovat. Zklidňují stres úzkost.
Praktické využití na zákaznické péči: barva chatovacího okna, která zvyšuje pocit bezpečí a důvěryhodnosti

Teplé barvy – červená, růžová, oranžová
Pocitově oteplují, prohřívají, rozjasňují.
Praktické využití na zákaznické péči: Vyvolávají pocit nadšení nebo naléhavosti. Typické jsou jako barvy CTA a dalších výzev k akci („kup teď“ apod.).

Primární, sekundární a terciární barvy – barevné spektrum

Rozdělení barev na primární, sekundární a terciární barvy vychází ze způsobu jejich vzniku. Barvy, tak jak je vnímáme v našich očích, jsou různé délky světelných vln v rozmezí 380 až 750 nanometrů. Nejkratší světelné vlny vnímá lidské oko jako fialové, nejdelší jako červené.

Červená, modrá a žlutá jsou barvy, které nelze vytvořit z jiných barev, jsou proto základními kameny barevného spektra. Považujeme je za barvy primární.

Sekundární barva je každá, která vznikne smícháním dvou primárních barev.

Paletu doplňují terciární barvy vytvořené kombinací primárních a sekundárních barev.

Bílá a černá jsou tzv. achromatické barvy. Postrádají odstín (zabarvení), všechny barvy však zesvětlují, nebo ztmavují. Tím přispívají k vyvážení výrazných barev, vytvářejí kontrast nebo zdůrazňují či potlačují vybrané prvky vizuální komunikace.

Kombinováním uvedených barev lze vytvořit stovky barevných variant a s jejich pomocí usměrnit náladu, emoci a podpořit konkrétní cíl.

Kontrast barev

Kontrast barev je rozdíl ve vnímání dvou různých barev, které oko posuzuje současně. Čím větší je rozdíl mezi barvami, tím vyšší kontrast oko vidí.

Kontrast mezi barvami může nastat v:

1/ světlosti – rozdíl jasu – mezi tmavou a světlou barvou; nejvyšší kontrast je mezi černou a bílou
2/ sytosti – rozdíl výraznosti – mezi mdlou a sytou barvou; vysoký je kontrast mezi bledou a intenzivní barvou nebo odstínem
3/ odstínu – rozdíl mezi barvami z opačných částí spektra; nejsilnější kontrast tvoří modrá a oranžová
4/ komplementaritě – rozdíl barev, které leží proti sobě v barevném kruhu (červená a zelená); tyto barvy se opticky zesilují
5/ simultánní kontrast – optická iluze, kdy barva ovlivňuje své okolí; šedá vedle červené vypadá nazelenale, žlutá vedle modré působí intenzivněji, modrá vedle žluté má nafialovělý nádech apod.

RGB a CMYK

RGB je systém zobrazení barev na monitorech a displejích. Díky RGB systému jsou barvy vidět právě tak, jak se zobrazí. Odstín vzniká smícháním tří barev: R (red, červená), G (green, zelená) a B (blue, modrá). Mísí se v různé intenzitě, stupňů intenzity je 256. Rozpětí barev, které může monitor zobrazit, je tak opravdu veliké. Kvalita zobrazení ještě roste s hustotou pixelů. Zobrazení je přirozené, protože systém míchání barev je stejný, jako pro míchání světelných frekvencí používá lidské oko – sčítá vlnové délky, jde o tzv. aditivní míchání.

Problém nastává, když je obraz z monitoru potřeba vytisknout. V tisku tak pestrou barevnou škálu není možné dosáhnout. Pro tisk se používá barevný systém CMYK, který barvy skládá ze čtyř barev: Cyan / azurová, Magenta / růžová, Yellow / žlutá a blacK / černá. Kontrast ve CMYKu je nižší, barvy nejsou tak živé a barevnost se změní (nejviditelněji u zelených a fialových odstínů). Důvodem je jiný typ mixu barev, který je ve CMYKu subtraktivní. Lze si ho představit jako kombinaci inkoustů v tiskárně – čím víc se jich složí, tím je barva tmavší. Každý obrázek nebo design v RGB je proto před tiskem nutno převést na monitoru do náhledu ve CMYKu. Teprve tak se zobrazí v barvách, ve kterých se také vytiskne.

Barvy v brandingu a reklamě – co předcházelo CX

Ve 20. století se psychologie barev stala jedním ze stěžejních nástrojů marketingu a reklamy. Průkopníci reklamní strategie jako David Ogilvy zdůrazňovali, že vizuální podoba sdělení je stejně důležitá jako obsah. Ogilvy tvrdil, že barvy vyvolávají asociace, které zvyšují, nebo oslabují účinnost kampaně. Navazoval na Waltera Dilla Scotta, jednoho z prvních psychologů, kteří se věnovali barvám v reklamě. Ten už na začátku 20. století odtušil, jak barvy stimulují pozornost i emoci a ovlivňují rozhodovací proces spotřebitelů. Marketingový psycholog Louis Cheskin dokázal, že zákazníci vnímají nápoj jako sladší, když je servírován v červeném kelímku. Podobná pozorování zásadně změnila přístup značek k obalovému designu druhé poloviny 20. století.

Gestalt psychologie zdůrazňovala, že lidská mysl nevnímá barvy a tvary izolovaně. Blízkost, kontrast nebo barva konkrétního tvaru určuje, jak výsledek jako celek ovlivní pozornost zákazníka i čitelnost sdělení. Umělci z Bauhausu Johannes Itten a Josef Albers vytvořili teorie barevných kontrastů, které ovlivňují reklamní design dodnes.

Výsledkem je, že Coca-Cola pracuje s červenou jako se symbolem energie a vášně, svou ikonickou barvu neopustila od 20. let 20. století. Řada technologických a IT firem jako např. IBM konzistentně využívá modrou pro podporu image stability a technologické spolehlivosti. McDonald se drží pozitivní žluté, která vybízí k akci a podtrhuje rychlost a dynamiku typickou pro fast food. Apple experimentoval s bílým designem, aby otevřel téma jednoduchosti, čistoty a inovace. Google mnohobarevným logem odkazuje k širokému spektru svých zákazníků i rozpětí služeb, které poskytuje. Branding Amazonu charakterizuje výrazná oranžová šipka, která poukazuje na příjemný nákupní zážitek. Mastercard redesignoval logo po dvaceti letech úspěšné existence, barvy snadno identifikovatelných kruhů ale nezměnil – stále důvěřuje červené a žluté, které v jeho logu symbolizují partnerství energie a radosti. Firmy pracují s barvami systematicky a využívají psychologii barev na maximum.

Značky do svého výběru barev aplikují poslední neurologické výzkumy, které potvrzují přímý vliv barev na neurofyziologické procesy. Obor neuromarketingu, který vznikl v 90. letech 20. století, pracuje s metodami magnetické rezonance, EEG ad. Upřesňuje, proč zákazníci vnímají některé barvy v konkrétním použití konkrétním způsobem.

Standardem se stala definice firemní barevné palety tzv. vizuální identitou (ta je součástí korporátní identity). Manuál nebo tzv. brandbook stanoví firemní barvy, může také definovat jejich názvy. Jasně popíše povolené kombinace a užití jednotlivých barev a kombinací v přesném kontextu (na billboardech, plakátech, webu, chatu, …).

Znakem profesionality je konzistence v užívání definovaných barev v čase i v různých prostředích. Firma, která některou z barev stanovených vizuální identitou změní po půl roce nebo teprve praxí zjistí, že nadefinovaná barva na plakátech nefunguje, podkopává svou profesionalitu. To může vyvolat nedůvěru mezi zákazníky, zejména když jde o značku, která není na trhu dosud dostatečně etablovaná.

Využití barev v CX a zákaznické péči

Barvy v komunikaci se zákazníkem:

1/ ovlivňují emoční stav zákazníka
2/ modelují vnímání důvěry a profesionality firmy
3/ pomáhají navigovat a usnadňují akci
4/ posilují asociaci se značkou
5/ pomáhají snížit kognitivní zátěž

Praktické příklady z praxe

Studené barvy (modrá, zelená, fialová) při komunikaci se zákazníkem uklidňují a snižují stres i napětí.
Modrá barva tlačítka „odeslat dotaz“ působí důvěryhodněji a navozuje přátelštější atmosféru než červená. Červená barva zaujme v případě upozornění na problém, ale nesmí být dominantní, aby zákazníka nestresovala.

Design rozhraní podpory evokuje serióznost a spolehlivost, když mu dominují tmavě modré tóny.
Doporučuje se dodržovat barevné konvence. Zelené tlačítko znamená „potvrdit“, červené „zrušit“. Modrá je vnímána jako barva technologických společností a bankovních ústavů.

Aby zákazník našel, co rychle hledá, měla by barva hlavní akce v rozhodovacím stromu upoutat pozornost a zlepšit orientaci.
Zákazník, který má při komunikaci s podporou příjemný vizuální zážitek, je spokojenější a loajálnější.

Barva na zákaznické péči musí odpovídat očekáváním cílové skupiny, není jen estetickou volbou.
Vhodná kombinace jemných barev v chatu, e-mailu nebo formuláři může snížit napětí během řešení problému.

Když barvy v systému zákaznické podpory ladí se značkou, zákazník má dojem konzistentního, profesionálního servisu.
Tlumené barvy podporují neutralitu a podporují důvěru. Zákazník je ochotnější dodržet zaslané instrukce, když jsou dodány v barevné a vizuální formě, která ho nestresuje (například bez výrazných červených upozornění apod.).

Správná barevnost urychluje řešení dotazů, snižuje dobu, po kterou zákazník prochází rozhodovacím stromem, a snižuje tak celkovou dobu vyřízení dotazu.
Dobře zvolené barvy zvyšují čitelnost a strukturu informací, takže zákazník není při vyplňování dat ve formuláři nebo na podpoře stresovaný a dělá méně chyb.

Doporučení pro práci s barvami na zákaznické péči

Cílem je vytvořit prostředí, které uklidňuje, je intuitivní a podporuje pozitivní interakci. Pokud chce značka působit energicky, může přidat teplé barevné tóny. Barvy nesmí působit rušivě.

1/ web / aplikace
• barvy musí usnadnit navigaci a uživatele vizuálně provést
• barva hlavních tlačítek má být výraznější, ale měla by být komplementární nebo shodná s barvou vizuální identity
• webová aplikace se nemusí držet korporátní barvy, ale musí použít prvek, který k hlavnímu barevnému nastavení firmy jasně odkazuje

2/ e-mail
• zákazník má na první pohled také díky barvě poznat, která firma ho kontaktuje
• nevyplatí se experimentovat
• repetitivnost nevadí, je naopak výhodou, když posiluje branding značky

3/ chat
• prvořadé je vytvoření neformálního a přátelského prostředí
• barvy podporují příjemné pocity a odkazují na ochotu naslouchat
• ani barvy upozornění by neměly být příliš křiklavé a kontrastní

4/ notifikace
• profesionálně působí firma, která dodržuje barevný konsenzus upozornění, tím je tzv. semafor: zelená pro potvrzení, žlutá pro upozornění, červená pro chybu
• jestliže barvy semaforu výrazně neladí s barvami značky, může si firma vytvořit vlastní barevný semafor, který by měl ale sytostí i odstínem konvenční podobu semaforu vždy nějak připomínat – může být použita světle béžová místo žluté, modrá místo zelené, bordeaux místo červené, apod.

Jak testovat vliv a účinnost barev

Zvolené barvy je nutné testovat ve zkušebním i ostrém provozu A/B testováním. Porovnáním výsledků dvou nebo více variant se snadno zjistí, která z nich garantuje intuitivnější využití. Při testování se aplikují standardní metriky jako míra kliknutí, čas reakce, spokojenost zákazníka a další. Barevnost mohou zákazníci hodnotit v zaslaných dotaznících nebo formulářích na webu. Zpětnou vazbu se doporučuje shromažďovat zejména po redesignu loga, webu nebo uživatelského prostředí zákaznické péče.

Čemu se při užívání barev vyhnout? Jak firmy chybují v barevném nastavení?

Menší firmy někdy odmítají investovat do profesionálního řešení. Výsledkem bývá kombinace nevhodných barev, které vycházejí z osobních preferencí bez hlubší znalosti problematiky. „Na koleně“ nebo v „levném“ studiu si firmy nechají navrhnout barevná témata, do kterých se nepromítají osvědčené zákonitosti.

Neprofesionálně navržené barvy a jejich kombinace:
1/ zákazníka odrazují
2/ působí amatérsky
3/ příliš připomínají konkurenci

Časté chyby firem:

1/ použití mnoha výrazně kontrastních barev zákazníka zatěžuje, zákazník rozhraní dříve opouští

2/ použití jediné barvy v celém rozhraní může nudit a nevyvolává emoce

3/ obliba pastelových odstínů typických pro některá odvětví vede k nevýraznému designu, ve kterém se zákazník špatně orientuje

4/ bílá barva na nevýrazném pozadí zhoršuje čitelnost – barva v negativu (světlá na tmavém pozadí) nesmí být v tisku menší než 6 b, to je hranice vhodná spíše pro příbalové letáky a návody; v chatu, kde není možné font zvětšit, se doporučuje zvolit tmavou barvu na světlém pozadí, čím větší kontrast jasu, tím je písmo čitelnější

5/ firma používá barvy nekonzistentně, zákazník nemá jistotu, že komunikuje stále se stejnou firmou – barvy v e-mailu se liší od barvy v chatu nebo neodpovídají vizuální identitě firmy

6/ ignorování tzv. barevné přístupnosti: až 8 % mužů trpí některou z poruch barevného vidění (tzv. barevnou slepotou), moderní rozhraní je profesionální, pokud respektuje i jejich potřeby; nejčastější poruchou je červeno-zelená barvoslepost (deuteranopie a protanopie) a modro-žlutá barvoslepost (tritanopie); pro tyto zákazníky je vhodné prvky v uvedených barvách rozrůznit tvarově, to znamená, že nestačí jen vytvořit červené a zelené tlačítko CTA, ale zelené může mít formu čtverce, červené tvar obdélníku (v ženské populaci jsou podobné poruchy velmi vzácné).

Historické střípky

Používání barev pro dosažení konkrétního efektu není novinkou reklamních přístupů 20. a 21. století. Vyspělé starověké civilizace disponovaly systémy kodifikace doporučených barev, které zvýrazňovaly sociální status nebo kulturní vnímání.

V antickém světě symbolizovala červená barva vysoké postavení. Tyriánský (také tyrský) purpur (červenofialové barvivo získávané z mořského plže ostranky) byl exkluzivní a drahý, celobarevné purpurové oděvy směli proto nosit jen senátoři, císaři a vysocí hodnostáři. Občané se oblékali do bílých tóg, které mohly zdobit jen purpurové proužky.

Modrou barvu považovali Římané za méněcennou barvu barbarů, protože se jí do bitev „tetovali“ Keltové a Germáni (boryt barvířský). 

Červená a modrá byla oblíbenou módní kombinací egyptských faraonů, kde se často vyskytovala ve formě ozdobných prvků a pokrývek hlavy. Nedílnou součástí egyptské módy bylo výrazné líčení černým práškem. Tzv. kohlem (z minerálu galenit) si lidé bez rozdílu pohlaví vytvářeli pod očima výrazné „kočičí“ pruhy. Černá barva symbolizovala úrodnost a znovuzrození, které hrálo v životě Egypťanů zásadní náboženskou roli. Černé linky doplňovaly zelené oční stíny z malachitu (symbol plodnosti a růstu) a červené tváře (symbol životní síly). Ačkoliv egyptský barevný make-up působil antisepticky, v něm obsažené olovo přispívalo i k četným egyptským civilizačním chorobám.

Evropské středověké a renesanční malířství používalo modrou barvu z ultramarínu vyráběného z lapis lauzi, kámen tehdy dováželi z oblasti dnešního Afghánistánu. Jeho cena byla vyšší než cena zlata. Modrá barva byla proto vyhrazena nejvýznamnějším vyobrazením, mezi kterými dominoval plášť nebo doplňky Panny Marie. K obtížně získatelným barvám patřila také karmínově červená získávaná z košenily, v malbách proto většinou symbolizovala krále a podtrhovala prestiž.

Historické kultury nakládaly s barevností podobně jako současný branding: kulturní konsenzus i konvence ve vnímání tehdejších „zákazníků“ definovaly, jaká barva bude použita.

Červené barvivo z pravé košenily (rozemletá sušená těla samiček hmyzu červce nopálového), kterým malovali malíři až do 19. století, se v současné době používá k barvení jogurtů, cukrovinek a nápojů, kde nese označení E120. Zákazníci ho v potravinářství vyžadují pro přírodní původ.

Sociální, kulturní a politický kontext barevné současnosti

Některé barvy získávají v průběhu času nový sociální kontext. Trendy, které mohou proměňovat vnímání barvy značky, se vyplatí sledovat.

Rudá se stala znakem komunismu a socialismu, když se jako symbol prolité krve v boji za práva revolucionářů dostala na zástavy Velké francouzské revoluce a následně na prapory bolševiků.

Hnědou barvu vnímají lidé odlišně od dob hnědých uniforem německých úderných oddílů SA. Pro nárůst fašizoidních tendencí se dokonce vžil výraz „zhnědnout“.

Zelená je moderním symbolem ekologických a environmentálních hnutí.

Duha symbolizuje hnutí LGBT+, rozmanitost pohlaví a sexuální orientace.

Tmavě růžová se stala mezinárodně přijímanou barvou boje proti rakovině prsu.

Barvy slouží jako vizuální zkratky, které pomáhají zákazníkům se zorientovat na trhu i ve společnosti. Společenská hnutí a ideologie někdy upozadí nebo rozšíří původní význam barvy.

Barvy mohou vzbuzovat odlišné emoce také v důsledku odlišné kultury zákazníka. Zatímco v Evropě a západní kultuře je černá barvou smutku a pohřbů, v Indii je barvou ochrany. Indickou pohřební barvou je bílá, která je v Evropě barvou svatební.

Terapie barvami

Chromoterapie je léčebná metoda, která využívá barvy k ovlivnění nálady a navození duševní pohody. Opírá se o myšlenku různých vibrací (frekvencí) barev působících na lidskou mysl. Teorie čerpá v psychologii barev, ale zahrnuje i využití plnospektrálního světla (světlo s barevným spektrem blížícím se slunečnímu světlu) nebo horského slunce, které působí pozitivně při sezónních afektivních poruchách a podporuje tvorbu vitaminu D.

Co vy a barvy? Jak jste na tom s rozlišováním?

Na závěr pro vás sdílíme jeden ze zajímavých testů, kterými si grafičtí designéři ověřují, jak jsou na tom se svým zrakem. Rozlišení blízkých odstínů je pro grafickou práci zásadní. 

Jak jste na tom s rozeznám odstínů? Mohli byste pracovat jako grafik? Otestujte se!

Často kladené otázky